Testudo graeca (Želva žlutohnědá)
 |
Testudo graeca, želva žlutohnědá
je býložravá želva vyskytující se od jižní Evropy po Střední východ a v severní Africe (Maroko, Libye, Egypt).
Zbarvení je od tmavě hnědé míchané se žlutými kresbami až viditelně jasně žlutohnědé. S postupujícím stářím mají mnozí jedinci želvy žlutohnědé tendenci k výraznému ztmavnutí, kdy se podíl žlutavého zbarvení redukuje na minimum. Naopak se však mohou vyskytovat i velmi světlé želvy bez tmavých prvků na krunýři. Plastron bývá buďto jednolitě špinavě žlutý, šedavý až černý, nebo světlý s různými tmavšími skvrnami či jednou větší víceméně jednolitou skvrnou. V dospělosti dorůstá obvykle délky 15 - 25 cm, ve výjimečných případech i přes 30 cm. Starší jedinci mívají také zvonovitě protáhlé zadní štítky karapaxu. Obratlové štítky jsou poměrně široké. Typické pro tento druh jsou 2 ostruhy (výrazně zvětšené šupiny) po stranách ocasu na stehnech zadních nohou. Nadocasní štítek je obvykle nedělený, ale může se vyskytnout i želva s děleným nadocasním štítkem. Obvykle se rovněž nevyskytuje trnovité zakončení ocasu. Samci většinou dorůstají menší velikosti, mají dovnitř prohnutý plastron a mohutný a dlouhý ocas. Samice mají ocásek poměrně krátký a plastron rovný nebo mírně vypouklý vně. Vykrojení análních štítků má u samic tvar hluboké vykrojeného písmene V, zatímco u samců má vykrojení tvar plytkého a široce rozevřeného písmene U. Balkánský poloostrov obývá poddruh Testudo graeca ibera. Více viz fotografie želvy žlutohnědé na těchto stránkách.
Obývají stepní až lesostepní oblasti, louky, prosvětlené lesy, od nížin přes pahorkatiny i hory až k 1500 m n. m. Vyskytuje se jak v nedotčených místech, sadech i dobytkem spásaných pastvinách.
Přes den aktivně vyhledávají potravu a sluní se. Během poledního žáru se ukrývají pod keře. Podle místa výskytu zimuje obvykle jeden až čtyři měsíce. Na jaře začínají být samci velice aktivní, svádějí souboje s dalšími samci a vyhledávají samičky. Pokud je najdou, snaží se je kousáním a neustálým narážením svým krunýřem zastavit tak, aby mohlo dojít k páření, během něhož otevírají do široka tlamu a vydávají chraplavé až pisklavé zvuky. Páření může mít dozvuky až do konce léta.
Samička klade v jedné snůšce většinou 2-6, u velkých samic až 10 vajíček s tvrdou vápenitou skořápkou. Snůšky se mohou od počátku léta opakovat vícekrát. Pro vejce vyhrabává zadníma nohama jamku, je vhodné připravit jí pro tuto činnost prostor.
Mláďata se z vajíček v závislosti na tom, kdy byla snesena líhnou zhruba za 3 měsíce, jsou velká 3-4 cm a mají poměrně měkký krunýř. V přírodě dospívají okolo 10 let věku.Chov:
Chov této želvy je o něco náročnější a to hlavně ve venkovních výbězích, který musí být chráněn proti průvanu. Jsou náchylné na prostydnutí a rýmy. Jinak je chov stejný jako u ostatních evropských druhů, od června do října venku. Zimuje.
Potrava
Stejně jako T. Hermanni, zelené byliny, občas ovoce, v zajetí čínské zelí, rukola, polníček, čekanka.
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz