Potrava želv
 |
Suchozemské želvy jsou býložravci, z menší míry všežravci. Jídelníček této želvy tvoří zejména různé luční rostliny, listí keřů i květy. V přírodě požírají šneky i slimáky a žížaly. Před zimováním v domovině často požírá maliní a ostružiní, které je v období podzimu oblíbenou a pravděpodobně i potřebnou potravou, s dostatkem cukru a vitamínů, potřebných před zimováním želv. Na jaře pak želvy spásají trávu, byliny (i jejich květ), čerstvé výhonky, všude přítomnou Smetánku lékařskou (opět i květ), jetel a vojtěšku. Nepohrdnou zeleninou a ovocem. Z těchto důvodů doporučuji co nejpestřejší možnou skladbu stravy. Vyvarujte se nepřirozené potravě (mléko, sýry, maso, krmit pouze granulemi, krmení pouze senem apod.), mohou způsobit zdravotní potíže, komplikace, případná onemocnění. Stravu s obsahem bílkovin zařazujeme do jídelníčku velmi zřídka 1/měsíc. Při častějším podávání bílkovin hrozí onemocnění dnou hyperurikémií, přerůstání drápků, nárůst svaloviny. Při onemocnění dnou se ukládají v ledvinách kristalky kyseliny močové, dále se ukláda v měkkých tkáních a v podkoží. Léčba je pak složitá, bez veterinární péče skoro nemožná a ne vždy úspěšná.
Aby nedošlo k měknutí krunýře, je třeba krmit potravou bohatou na vápník, ale i ve správném poměru vápník/fosfor, tedy 2:1. Želva má v krvi konstantní hodnoty vápníku a fosforu v poměru 2:1. Pokud bude želva krmena nevhodnou potravou, tj. v opačném poměru 1:2, želva nahradí chybějící vápník z kostí a krunýře, čímž dochází k měknutí krunýře, dochází k rachitidě želv a to vinou nekvalitní jednostranné potravy, která nesplňuje požadavky rostoucího organizmu na obsah minerálních látek. Někdy může rachitida doprovázet také dlouhodobý deficit vody, i suchozemská želva musí mít možnost pít. a mláďata je vhodné i každý den vložit v ubykaci do jejich misky s vodou (pokud si tam nelezou sami) aby se nacucaly vodou, napily a případně se ve vodě i vyprázdní. Nucené koupání zvlášť v lavoru a podobně nedoporučuji. Ne každá želva se naučí v zajetí pít vodu, proto je vhodné želvě potravu po omytí nechat mokrou. Ve volné přírodě želva pije dešťovou vodu a rosu. Příjem vody mají zejména z předkládaného čerstvého zeleného. Některé želvy se naučí pít samy z misky.
Prevence měknutí krunýře je krmení potravinami se správným obsahem vápníku a fosforu, tedy nejméně 2:1. Do těchto vhodných potravin patří : pampeliška květ i list,jitrocel, jetel, čínské zelí, petržel, kadeřavá kapusta, pórek, cibule – nať, list i plod z ostružiny a maliny.
Nejvhodnější zdroj vápníku má pro zimní stravu: čínské zelí, čekanka, polníček, rukola, římský salát, celer, ředkev, z pochutin - hruška, jablko, merunka, bluma - tyto zdroje potravy podáváme občas (méně častěji), je vhodné je vždy posypat přídavkem vápníku (drcená sépiová kost, mletý vápník, drcené vaječné skořápky - před nadrcením se doporučuje je vařit 5 až 7 minut nebo přepéct v troubě.
Nevyhovujícím zdrojem vápníku je pak : rajče (obsahuje kyselinu která vápník rozkládá), okurka, broskev, salát, brokolice, jahody, růžičková kapusta, švestky, banán, chřest, řepa. Tyto potraviny se musí vždy posypat zdrojem vápníku a neměly by sloužit jako hlavní zdroj potravy. Tyto potraviny však obsahují důležité vitamíny a vlákninu, takže je velmi důležité je také želvám předkádat.
Nedoporučuji želvám potravu krájet, strouhat či upravovat jiným způsobem. Želvám neustále roste zobák a potřebují si jej obrušovat. K tomuto účelu se výborně hodí například pevné dužinaté části listů. Proto podávejme potravu vždy v takové formě, ve které se přirozeně vyskytuje.
Dále je vhodné pro pestrost potravy přidávat i další plody a ovoce jako např. : třešně, jablka, hroznové víno, meloun, ananas, borůvky, list a květ ibišku a další květy lučních rostlin.
V zimním období kdy není luční strava, pravidelně třikrát týdně sypu krmení mletými skořápkami nebo vápníkem ve formě laktátu. (ne uhlicitan vapenaty).
Vápník nepředávkujete, pokud s vápníkem nepodáváte zároveň syntetický vitamin D3. Místo podávání kapek vitaminu D3, který se v neodborné znalosti velice snadno předávkuje, používám kvalitní UV, která nahrazuje sluneční záření a stimuluje přirozenou tvorbu vitaminu D3.
Žádné další distribuované vitamíny a vitamínové doplňky, želva nepotřebuje. Vše potřebné jí poskytne zelená strava.
Nevhodna strava:
Naprosto nevhodná strava, je cokoli co želva nikdy v přírodě nenajde, tj. různé pochutiny z kuchyně, mléko, tvaroh, uzeniny, pečivo, piškoty,těstoviny a jiné zbytky. Dále se vyhneme šťavelanům jako je šťovík, špenát,rajče, a dlouhodobé zkrmování salátu a jiné zeleniny s nevhodným poměrem Ca/P.
Osobně granule pro suchozemské želvy ke krmení nepoužívám., pouze výjimečně jako rychlejší regeneraci po léčbě. Nejvýživnější je pro želvy přirozená strava.
Je možné s nimi občas přikrmovat jako doplňkem, ale rozhodně ne jako hlavní stravu.
Nejvhodnější a u želv oblíbené luční byliny a rostliny.
Pampeliška, jitrocel, jetel, hluchavky, sedmikrásky, vojtěška, bodláky různé druhy, listy jahodníku, maliník, ostružiní, růže, ibišek, netřesky, různé druhy tučnolistých trvalek, pupalka, mocha husí, dýně, vánoční kaktus, macešky, květ afrikánu a jiné.
Tabulka hodnot běžné zeleniny- poměr vápník / fosfor
Čínské zelí..................................................... 2,8 / 1
Rukola...........................................................2,5 / 1
Polníček..........................................................1 / 1
Ledový salát ..................................................0.8 / 1
Hlávkový salát ...................................................1 / 1
Římský salát....................................................2,7 / 1
Zelí (okrajové, hodně zelené listy) .......................5 / 1
Kapusta ...........................................................2 / 1
Kapusta růžičková ...........................................0,2 / 1
Kapusta kadeřavá ............................................2,8 / 1
Čekanka – puk ................................................1,8 / 1
Čekanka – puk................................................ 0,7 / 1
Mrkev ...........................................................1,3 / 1
Mrkvová nať......................................................8 / 1
Celer ............................................................1,3 / 1
Řapíkatý celer.................................................. 2 / 1
Petržel ............................................................3 / 1
Brokolice .........................................................1 / 1
Brokolice listy ................................................3,9 / 1
Okurka ..........................................................0,7 / 1
Rajče ............................................................0,5 / 1
Paprika ..........................................................0,4 / 1
Jetel červený................................................... 6 / 1
Kukuřice zralá (celá rostlina) ..............................2 / 1
Mungo výhonky ..............................................0,2 / 1