Venčení
 |
V jarním a letním období je samozřelmě velice prospěšné želvy tzv. venčit.
Želvy tak absorbují především tak potřebné UV záření ze slunce.
Venčení ale musí být plánované a musí mít pravidla.
Důležité je: - želvy vždy přenášíme ven když ještě není horko, aby se postupně přizpůsobily.
- taktéž návrat do terária by měl být nejlépe k večeru.
Vždy je hlavním kritériem momentální teplota venku, na slunci a doma v teráriu.
Pozor na brzké jaro kdy se zdá že slunce hřeje ale vane studený vzduch a želva která byla přenesena z vyhřátého terária tak může rychle nastydnout kdy pak hrozí rýma, v horším případě zápal plic.
Nikdy je nepoložíme z domova ven přímo na slunce pokud pálí.
- dáme želvy do podobné teploty jakou mají momentálně samy. tj. pokud byly vzaty z pod výhřevky a jsou teplé, snesou mírné slunce..
Tak že, nejlépe je vzít želvy v době kdy nejsou plně nahřáté a dát je ven do podobné teploty a to do stínu.
Totéž platí i při uklízení domů - stejná teplota jako venku, tj. pokud venku zapadlo slunce, dáme je do terária kde byla předem vypnuta výhřevná žárovka. - proto nejlépe k večeru.
Prudké změny teplot želvy velmi špatně snášejí a můžou jim přivodit infarkt.
Plánování venčení je důležté aby se stalo pro želvy běžnou denní procedurou a nybyly tak stresované náhlými teplotními změnami.
Nejvhodnější pro evropské želvy přes léto je, trvalý pobyt ve venkovním výběhu bez jakéhokoli vracení domů v chladných dnech. Naopak tyto dny využijí k aktivnímu odpočinku.
Evropské želvy v pohodě snesou jarní a podzimní teploty k nule, pouze musí mít zabezpečený domek proti mrazíkům (sláma, zakrýt dekou a pod.)
Pro africké želvy platí totéž jen jsou potřeba vyšší teploty. Trvalé přemístění záleží na počasí a běžně se trvale přemísťují ven nejdříve od května a ponechají se tam nejdéle do září, s tím že by se jim měla zajistit temperovaná ubykace na min 18°C.
Totéž platí příkladně pro uhlířské a jiné teplomilné želvy.