Nemocná želva
 |
Než začnete číst tuto kapitolu, pamatujte že nikdy dlouho neotálejte pokud se Vám nezdá želva v kodici a hned se obraťte na nějakého zkušeného chovatele nebo na veterináře ale pouze odborníka na plazy!!!.
Již několik let úspěšně léčíme Vaše želvy.
Díky dlouholetým zkušenostem dokážeme diagnostikovat a vyléčit zdravotní problém včas a kolikrát úspěšněji než veterináři kteří nemají specializaci a zkušenosti s onemocněním plazů.
Spousta lidí se na nás obrací bohužel pozdě a léčení je potom velice náročné hlavně pro želvu pokud je jí ještě vůbec pomoci.
Jediný spolehlivý způsob hlídání kondice a zdravotního stavu želv, je pravidelné vážení a to u mladých želv nejlépe jednou měsíčně a několikrát do roka u dospělých želv.
Jaký koliv úbytek mladých želv na váze (během aktivní sezony) který trvá více než dva týdny už není v pořádku. Želvy schazují na hmotnosti pár procent přirozeně pouze v období před zimováním, kdy se vyprazdňují, ale to se týká především želv chovaných převážně ve venkovních výbězích.
Jak by tedy měla vypadat zdravá želva.
Zdravá želva má jasné oči, žádné výtoky z očí, nozder a tlamy. Dech má čistý, při manipulaci klade odpor a snaží se zatáhnout do krunýře. Okolí kloaky je čisté, trus by měl být formovaný. Karapax bez známek skvrn, plísně a ranek. Želva při vzetí do ruky působí dojmem těžkého kamene, má tvrdý krunýř a pružný až tvrdý plastron.
Nejlepší kontrola zdravotního stavu a prospívání želvy je pravidelné vážení. Mladé želvy pomalu přibírají a staré neztrácí na váze nebo také mírně přibírají, záleží na ročním období.
Předem chci upozornit že pokud se nejedná o zranění nebo akutní stavy, než začnete něco léčit, nebo se zmatkem budete hledat veterináře, doporučuji se poradit se zkušeným chovatelem nebo veterinářem specializovaným na plazy.
Nemocná želva - náhlý pokles aktivity, je apatická,nejeví zájem o potravu, nebrání se manipulaci, polehává celé dny bud pod výhřevnou lampou, nebo někde zůstane ležet nezahrabaná, má měkký plastron příp i krunýř, výtok z nosu a z očí, nepřibírá na hmotnosti. Toto vše může poukazovat na nemoc želvy, ale POZOR, podobné příznaky bez zjevných potíží jako výtoky z nosu a pod, může být pouze unavená želva vyžadující odpočinek. viz.sekce unavená želva.
Různé příznaky jako: vytahování krku vzhůru a lapání po dechu, nebo široce otvírání zobáku, tahání zadních nohou za sebou, opuchlé oči, težká apatie kdy želva nereaguje na dotyky a pod. jsou známkou vážného problému a je potřeba ihned návštěva veterináře.
Nejvíce nemocí a bakterií jsou postiženy želvy z přímého importu. Proto je nejjistější koupit želvu z tuzemského odchovu, nebo žádat dodavatele importu o kompletní vet. zprávu. I tak dovezené želvy a to hlavně z teplých kontinentů se velice špatně přizpůsobují na naše evropské podmínky.
Antibiotika u želv je vždy krajní řešení a bez jasné diagnozy želvě více ublíží.
K antibiotikům u želvy přikročíme až na základě rozhodnutí veterináře znalého plazů.
Osvědčené ATB pro želvy s infekcí dýchacích cest, trávicího traktu, močových cest, kůže a ran, je Baytril nebo Enroxil inj. 5% s polovičním dávkováním. Celá léčba trvá 5 až 10 dní podle závažnosti onemocnění. Dalším osvědčeným a relativně bezpečným antibiotikem je Ceftazidim s dávkováním po 48 nebo 72 h. Během léčby ATB je potřeba zvážit ještě podpůrnou léčbu vitamíny a preparáty na posílení imunity.
Antibiotika je třebaa nasadit až po řádném určení diagnozy, případně podložit bakteriologickým vyšetřením. Léčbu vždy konzultujte s odborným veterinárním lékařem nebo opravdu zkušeným chovatelem. Často dlouholetý chovatel odhalí příznaky a diagnozu dříve než běžný veterinář který nezná problematiku a nemoci plazů.
Vnitřní infekce:
Občasným onemocněním je zápal plic, který je zaviněn např. nevhodným zazimováním, pobytem želvy v průvanu, příp. ve venkovním chovu, razantními změnami počasí. Projevuje se sípavým chrochtavým dechem a hlenovitými výtoky z nozder. V tomto případě vyhledejte veterináře.
Bakterie:
Bakteriální onemocnění se léčí pomocí antiseptik (peroxidy) a antibiotiky. Samotná léčba je velice obtížná a to i z důvodu špatné snášenlivosti antibiotik hlavně u plazů. Také je velice důležité přesné dávkování, tzn. zjistit přesnou váhu jedince. Není-li dávka přesná (malá nebo podávaná po kratší dobu), bakterie si proti antibiotikám vytvoří imunitu. Zase na druhou stranu, když je dávka příliš velká, může způsobit zdravotní potíže. Velice důležitá je při takovém onemocnění podpůrná léčba. Tzn. zajistit vhodnou teplotu, potravu (nepřekrmovat), dostatek vitamínů (hlavně C - 10 mg/kg, B - 10 mg/kg).
Rýma:
Jedna z příčin může být přítomnost roztočů v substrátu, nebo prašnost samotného substrátu.
Rýma z alergie na suchý substrát, nebo prašné hobliny (pyliny se nepoužívají vůbec) je většinou řídký slabý výtok a někdy se alergie projeví i výtoky z očí. Substrát vyměníme za neprašný nebo ho musíme udržovat stále vlhký.
Další příčiny jsou, prochladnutí, pobyt v průvanu, náhlé změny teplot (přechody z venku do ter. a opačně).
Želvy pardálí tímto trpí právě příčinou průvanu nebo prochladnutí.
Řídká rýma se většinou odléčí sama po pár dnech, při udržování vhodné teploty prostředí. Netřeba panikařit a vyhledávat veterináře!
Pokud ale přetrvává déle jak dva týdny, nebo je rýma hustá, je možnost přistoupit k léčbě antibiotickými kapkami například Kanamycin který je na předpis. Léčba se provádí vstřikem do nosních dutin 3 × denně po dobu maximálně 10 dnů.
K atibiotikům ale přistupujeme až v nevyhnutelném případě, nikdy ne bez rozvahy. Nejlépe na doporučení lékaře.
Vyschlá želva.
Želva je při vzetí do ruky lehká, má propadlý, měkký a svraštělý plastron, ostré rýhy mezi štítky karapaxu až praskání, měkký krunýř, propadlé oči bez lesku, špatně se jí odlupuje stará kůže.
Taková želva se často snaží dohnat vlhkost častým pitím, což je první z příznaků.
Příčin je hned několik.
Nemá možnost nocovat ve vlhkém substrátu,
málo vlhkosti přez den (absence vlhkého místa v ter.),
nemá možnost se vykoupat,
má přehřáté terárium a chybí rozestup teplot v prostoru (22 až 40),
je unavená bez zimování a potřebovala by odpočinek který jí není vlivem stále teplého prostředí umožněn,
z nějakého jiného důvodu polehává celý den pod výhřevnou žárovkou, pozor, právě tak se začne chovat už vyschlá želva protože nemá energii, tak jí vidíte jen pod lampou a tím se vše začne blížit ke špatnému konci..
Náprava: ihned začít postupně měnit chovné podmínky, koupat, vlhčit substrát, rosit želvu, přerušovat výhřevnou lampu.
Měkká želva:
Mláďata želv jsou po narození pružná, a to jak plastron tak krunýř. Jak rostou postupně jim při zprávných podmánkách krunýř tvrdne.
Roční želva už má mít krunýř tvrdý, nesmí se dát lehce promáčknout, to zjistíme tak, že si želvu vezmeme do dlaně, a druhou rukou shora dvěmi prsty uchopíme želvu z boku za klenbu krunýře a pomačkáme, nesmí být znatelně měkká ale obtížně zjištěná pružnost. U tříleté želvy by jste ani tuto pružnost neměli detekovat, ta by už měla být tvrdá.
Pokud ale zjistíme že želva se dá velice snadno promáčknout, a netrpí viditelně nemocí, není něco z chovných podmínek v pořádku.
Pak je na řadě přehodnocení všech potřeb želvy, a to hlavně - funkční UVB v dostatečné vzdálenosti, dostatečná vlhkost substrátu...protože právě vysušená želva rychle měkne, a správné složení stravy a poměr vápníku/fosforu.
Známkou zdravé želvy je pružnost plastronu. Mladá želva zhruba do dvou let má plastron uprostřed pružný ale musí být pevný a spíše vypouklý a nedá se lehce promáčknout.
Pokud je plastron prohnutý dovnitř a měkký, je něco špatně.
Prvním kritériem je potřebná vlhkost. ....když budete želvu kontrolovat v před večer před uložením ke spánku, bude mít plastron mírně svraštělý a propadlý, to je normální jelikož během teplého dne se částečně vysuší. Ale ráno když jí vyndáte z vlhkého substrátu kde spala, zjistíte že má bříško úplně hladké a nafouklé, a to je tak jak to má být - želva se přez noc nasákla vláhou a má sílu do dalšího teplého dne.
Pokud by opakovaně neměla možnost se nacucat vláhou, želva začne postupně ale někdy velice rychle a to HLAVNĚ U MLAĎAT, vysychat a měknout, taková želva pokud je starší a vydrží to, tak jí ale postupem času odumírají, vysychají vnitřní orgány, hlavně ledviny, játra, špatně tráví, trpí zácpami a její život nebude dlouhý.
Vnitřní parazité:
Mezi nejčastější vnitřní parazity patří roupi a škrkavky. Jednou do roka a především ke konci léta před zimováním bychom měli nechat udělat želvám vyšetření trusu, případně při větší váhové ztrátě želvy taktéž. Roupi v malém množství želvě nevadí, běžně s nimi žijí, to se ale týké výsledku rozboru (ojedinělý nález). V případě silného zamoření k odčervení používám přípravek Panacur 2,5%. Nebo Banminth pasta pro kočky. Léčba se zahájí první dávkou a po 7, 14 a 21 dni. Po té je třeba kontrolní rozbor. Po odléčení je nutná dezinfekce terária nebo výběhu aby se zabránilo další nákaze popř. nákaze dalších jedinců. V celé době léčení by želva měla být izolována od ostatních.
Pozor: nikdy želvy neodčervuji preventivně, je to pro ně zátěž.
Roztoči - Parazitují hlavně na kůži nebo pod šupinami. Škodí tím, že hostiteli odebírají krev, lymfu a mohou také zavléci do těla infekci. Odhalit se dají buď přímo vizuálně, nebo nadzvednutím šupin (u roztočů pod 1 mm). K hubení se používají estery kyseliny fosforečné (organofosfáty), látky na hubení hmyzu s účinnou látkou dichlorvos, která ale nepůsobí proti vajíčkům. Také se musí dávat pozor na dávkování, které není přímo dané a musí se posuzovat vzhledem k velikosti nádrže a výkonnosti větrání. Hlavními znaky otravy chovanců jsou malátné stavy, apatické chování, odmítání potravy. Ubikace v době léčby musí být vystlána jen novinami, denně měněna a sterilní. Úspěšnější je si vyhradit zvláštní - karanténní nádrž pro tyto i jiné případy.Plicní červi (háďata, hlístice) - Nemocné želvy dýchají s otevřenou tlamou, slyšitelně, z ústí hrtanu jim vycházejí bubliny. Kromě toho postižení jedinci nepřijímají potravu a tím ztrácejí na hmotnosti. Objevují se i záněty sliznice.
Přerostlý zobák:
Avitaminóza (deformace čelisti) Příznaky: Deformace čelisti, želva špatně přijímá potravu.
Příčina: Nedostatek vitamínů, ale může to být i měkkou stravou. Nápravu svěřte do rukou odborníka, a aby k tokmu nedocházelo, podávejte pouze vhodnou stravu, doplňte do terária sepiovou kost. Všem těmto dalším potížím se vyhnete, když taky budete želvu krmit co nepestřejší čerstvou stravou a při jejím nedostatku přidávat vitamínové prostředky.
Rachitis neboli křivice:
Měkký nebo piramidující krunýř je příznakem špatných chovných podmínek.
Z pravidla je to souhra několika důležitých faktorů jako: absence UV záření, nedostatek vláhy, špatně zvolený substrát, nevhodná strava = nedostatek vápníku.
Postihibernační syndrom:
Je černou můrou po vyzimováním želv. V lepším případě se projevuje povolenými svaly,oteklími očními víčky, nechutenstvím,dehydratací. Želvě musíme zlepšit životní podmínky a také zajít k veterináři. V horším případě se syndrom projeví výronem krve mezi kostní hmotou a rohovitým pokryvem plastronu. Občas se ztoho želvy zázrakem dostanou samy, ale většinou tyto případy končí smrtí.
Klíštata:
Želvičku ošetříme tak že na klíště nanášíme olivový olej a po 20 vteřinách vyndáme pinzetou.
Želvička mohla chytit klíště ve výběhu či při procházce po zahradě.
Poranění:
Želva má krvavá místa na nohou, hlavě či jiných měkkých místech. Příčinou je zápas o potravu,při páření nebo nehody. Měli bychom zvířeti vydezinfikovat ránu a každý den ránu kontrolovat.
Spáleniny:
Příčinou je styk s topným tělískem.
Poraněné místo namažu mastí na spáleniny. Regenerace krunýře trvá velmi dlouho.
Oči:
Častým případem je nečistota v oku.
Pokud mají opuchlé obě oči je jistější návštěva veterináře (znalého plazů).
Pokud není oko výrazně opuchlé, jen slzí, většinou se jedná jen o nečistotu ze substrátu, želva by si měla poradit sama, když se stav do tří dnů nezlepší, mažu Opthamo-framikoinem dvakrát denně po dobu 7 dnů, pokud se i tak stav nezlepší následuje veterinář. Cizí tělíska může odstranit pouze vetrinář.
Jiný problém očí u želv může být z nedostatku vitamínů z nějaké jiné příčiny která způsobí avitaminozu.
Takové želvy mají napuchlé oči, nebo jen zakalené s blanou přes kterou nevydí, podle míry postižení, dále jsou malátné, až apatické a moc senepohybují po teráriu.
U těchto želv většinou zabere léčba preparátem CombisolAD, ale rozhodně nikdy ne v neředěném stavu natož pro čerstvá 30 gramová mláďata - jak je možné se dočíst na různých rádoby chovatelských webech, koncentrace tohoto preparátu je tak vysoká že jediná neředěná kapka může želvu usmrtit, problém je že smrt nepřijde náhle ale projeví se i za několik měsíců kdy už nikdo tuto skutečnost nebude připisovat právě předávkování tímto lékem.
Neexistuje žádná odborná studie která by určila potřebu dané vitamínové látky konkrétnímu postiženému jedinci o určité hmotnosti, každý takový jedinec má momentální vitaminový deficit jiný a proto je mnohem rozumější pravidlo, méně je lépe.
Já sám tento preparát při léčbě takového jedince používám ředěný v poměru od 1/6 až 1/20 v několika dávkách nerovnoměrně rozložených v měsíci a případně udržovací dávku v dalších měsících, podle stavu želvy. Dávky musí být upraveny i podle velikosti želvy. Ředěné dávky musí být aplikovány ve formě malé kapičky do zobáku želvy nebo na potravu a to s odstupem několika dní až týdnů podle závažnosti postižení želvy.
Ani tento postup není vědecky podložený ale pouze mnou léty osvědčený bez další újmy na zdraví a recidivy původní nemoci.
Průjem:
Většinou je řídký trus způsoben špatnou stravou nebo náhlou změnou stravy. Pokud je ale průjem velmi řídký až tekutý (neplést si ho s bílou močí) a trvá déle než tři dny, pak je lepší navštívit veterináře. Nebezpečí hlavně spočívá v tom, že se ztrácí z těla velké množství tekutin. Je proto důležité zajistit želvě dostatečné množství tekutin a rychle navštívit odborného veterináře.
Zácpa:
Mezi hlavní příčiny patří: exsikóza (dehydratace), ucpání střev (většinou podkladem). Jako nejsnadnější domácí léčbou je koupel v teplé vodě. Při ní ještě můžeme jemně masírovat oblast kloaky. Jako účinnější metoda je podání slunečnicového oleje (2-3 ml/kg).
Kůže napadená bakteriemi:
Příznaky: Zvíře vypadá jako by bylo pokryté slizem. Na jednotlivých místech těla poškozená kůže.
Diagnóza: Odebraný sliz je nutné poslat na vyšetření do veterinární laboratoře.
Příčina: Většinou chyba prostředí, např. nevhodné podmínky chovu, nečisté prostředí, ale také kožní onemocnění.
Ošetření: Podle předpisu lékaře.
Vyhlídky na uzdravení: Dobré.
Napadení roztoči:
Příznaky: Na kůži se objevují malé pohyblivé body načervenalé barvy. Želvy se pokoušejí drbat. Lupou velmi snadno rozeznáme roztoče, jichž existuje více druhů.
Příčina: Při volném chovu invaze z okolní přírody, případně získáme-li nové zvíře chované v nehygienických podmínkách.
Ošetření: Vydrbat 0,5% roztokem Malathionu nebo vykoupat v 0,2% roztoku Neguvonu. Je nutné dezinfikovat neobsazené akvaterárium 1,5% roztokem téhož přípravku a potom dobře vymýt a vyčistit i příslušenství.
Vyhlídky na uzdravení: Dobré, pokud nedošlo k přenosu vnitřních cizopasníků nebo nemocí.Plísně:
Plíseň krunýře želvy:
S častým problém se kterým se můžeme u suchozemských želv setkat je plísňové onemocní krunýře.
Léčba tohoto onemocnění, není moc jednoduchá, ale za předpokladu důsledné léčby úspěšná.
Při léčení nedosáhneme úplnou nápravu poškození krunýře plísní ale cílem je, zastavení postupu nemoci. Pokud se léčba podaří, krunýř se začne regenerovat časem sám, ale při pozdním nástupu léčby zanechá částečné trvalé následky.
Běžnými prostředky proti plísním jsou např. malachitová zeleň, hypermangan, Canesten, Clotrimazol, chytrá houba aj.
Postup:
- Je potřeba opatrně odstranit odlupující kousky štítků, a vyškrábat ložiska plísně ale velmi opatrně ne až do krve, použijte třeba manikůrové pomůcky, nemusí to být úplně do čista s ohledem na možné poranění ale z největšícho je nutno ložiska odstranit, poté želvu důkladně omyjeme tak aby se voda dostala do všech škvírek pod odlupující se kousky krunýře ve slabém roztoku hypermanganu (ne koupat) a po oschnutí mažeme denně až do vyditelného ústupu napadení.
Po odléčení je ještě možno želvu dvakrát týdně koupat a opláchnout v heřmánku.
Léčba je dlouhodobá a po odléčení je lépe po jednom a druhém měsíci léčbu zopakovat pro případ zbytku ložiska plísně.
příklad napadení plísní -
