podlahový chov
 |
Tak zvaný, podlahový chov,, spousta lidí si myslí že želvě je dobře když běhá na volno po celém bytě. Mají pocit že želvě dopřejí větší volnost a tím i hezčí život.
Opak je pravdou. ...Pro želvu to ani trochu není přirozené prostředí i když spousta si jich nakonec zvykne,...co jí také zbývá !!
Většina suchozemských želv, potřebuje teploty kolem 28 °c, Ráno se potřebují nahřát ma aktivní teplotu tolik potřebnou pro zprávné trávení, až 40°c pod výhřevnou lampou, které na podlaze není možné docílit. Pozor: při podlahovém vytápění sice je možnost vyžších teplot, ale pro želvy " naprosto nevhodné", želvám se zespodu vysušuje plastron, což je opak toho co potřebujou - spodní vlhkost.
A to jsme došli k dalšímu nedostatku v tzv. podlahovém chovu.
Želvy i v přírodě když paří slunce, vyhledávají vlhká místa, právě proto aby se nevysušovaly, mají rády teplo z vrchu ale vlhkost stále přijímají ze spodu plastronem, což je pro želvy hlavní zdroj příjmu tekutin (častým pitím už se vyznačuje vyschlá želva) ale pitím to želvy nedoženou.
Velmi nebezpečným faktorem při takovém chovu je další, a to je průvat chladného vzduchu který je při zemi v každém bytě. Pak nastávají další zdravotní problémy které většinou nejsou znát na želvě hned, protože jsou to odolná (do určité míry) zvířata, a nesou si své nemoci a problémy v sobě měsíce i několik roků až se na nich postupně všechno sečte a želvy viditelně bez zjevné příčiny začínají chřadnout, nejedí tolik, nejsou tak pohyblivé a pod. a většina končí uhynutím.
Sečteno: želva při takovém chovu trpí - nedostatkem tepla - mimo jiné potřebným pro trávení
- nedostatkem vlkosti - zácpy, odumírání ledvin
- průvan - rýma, zápal plic, zácpy
Želva se nedožije vysokého věku.